Funkcionář KSČM útočí na organizaci Člověk v tísni.

Již podruhé se nám v redakční poště objevil email od místopředsedy KV KSČM Praha, Ludvíka Šuldy. Jednalo se o jeho interpretaci odmítnuté akreditace na festival dokumentárních filmů Jeden svět.

Jak píše Ludvík Šulda na stránkách Deník referendum:

“Dne 19. února 2014 pořádá akreditační tiskovou konferenci festivalu Jeden svět, avšak jak se ukázalo pouze pro vyvolené, neboť žádost o akreditaci na této tiskové konferenci i na následném festivalovém dění byla zamítnuta redaktorovi řádně Ministerstvem kultury ČR registrovaného společensko-politického čtvrtletníku o Kubě dneška „Venceremos“.

Lze vůbec redaktorovi řádně Ministerstvem kultury ČR registrovaného společensko-politického čtvrtletníku o Kubě  zamítnout či nepřidělit akreditaci na filmový festival? Než o tom začneme hlouběji uvažovat, přečtěme si reakci koordinátorky Jednoho světa 2014

Dobrý den,

Festival Jeden svět zamítl účast redaktora čtvrtletníku „Venceremos“ na tiskové konferenci proto, že Centrum Člověka v tísni – Langhans má omezenou kapacitu. Přišlo téměř 50 novinářů ze seriózních médií.

Akreditace na festival a tiskovou konferenci byla odmítnuta také jiným novinářům. Rozhodně jim tak nebráníme v získávání informací. Všichni mají na webu www.jedensvet.cz možnost přečíst si tiskové zprávy (které posíláme i mailem) i seznam hostů. Na rozhovory s účastníky a organizátory není potřeba akreditace. Ta slouží pouze ke vstupu do kinosálů. Cena vstupenky bez akreditace je 90 Kč.

Naším cílem není zatajovat informace o festivalu, ale naopak je šířit mezi co největší počet lidí.

Tereza Hronová, Mediální koordinátorka Jednoho světa 2014

Tato jednoduchá odpověď stála zřejmě u vzniku druhé reakce Ludvíka Šuldy, ze které cituji:

“…Organizace kritizující cenzuru, pořádající „festival dokumentárních filmů o lidských právech“, sama tato lidská práva porušuje, cenzuruje, neboť bez jakéhokoli důkazu konstatuje, že společensko-politický čtvrtletník o Kubě dneška „Venceremos“ není seriózním médiem a jeho redaktor tak nemůže patřit k těm 50 vyvoleným novinářům. Odpověď proč Venceremos není pro Člověka v tísni/Jeden svět 2014 seriozním médiem je nasnadě, protože neinformuje kriticky o Kubě a o dění v zemích Latinské Ameriky, nezkresluje a nedezinterpretuje tamní události, ale naopak se snaží informovat o dění v těchto zemích skutečně nezávisle, objektivně, bez vměšování se do jejich vnitřních záležitostí a bez jakýchkoli předsudků…”

Je za vším tedy jen strach organizátorů z objektivního a nezávislého seriozního média?

Pokud se tisková konference koná v uzavřeném prostoru o určité kapacitě, nelze moc diskutovat o tom, zda pozvat všechny, kteří o to požádají. K tématu si dovoluji připojit doušku s akreditací na Trutnovský hudební festival, který se oproti festivalu Jeden svět  koná na volném prostranství a kapacitně není nijak omezován.

Na žádost o akreditaci organizátoři reagovali takto:

…”Novinářské akreditace na trutnovský festival také dost omezujeme. Můžete mi prosím nastinit, jaký by byl rozsah Vašeho informování o festivalu ještě před termínem konání? Byla by možnost např. bannerové kampaně, umístění log, zveřejnění autorských článků apod?

Prosím dále o zaslání informací o návštěvnosti Vašich stránek?”

A to mluvíme o festivalu, který se rozhodně za mainstreamový nepovažuje. Báli se snad organizátoři festivalu, že by o nich náš magazín psal “objektivně” ? Probouzeli se uprostřed noci  zbroceni potem z toho, co by se stalo, kdyby udělili akreditaci nezávislému nemaistreamovému mediu na svůj festival?

Je doba, kdy novinářem může být každý, kdo má připojení k internetu. Jen v roce 2012 se blížil celkový počet blogů na jednom z blogovacích systémů (blog.cz) jednomu milionu. Podle čeho vlastně rozlišit “seriozní média” od těch ostatních?

Pokud si budeme chtít ověřit, zda je časopis “Venceremos” nějaké relevantní medium, nebudeme čerpat z emailové korespondence Ludvíka Šuldy, ale použijeme k tomu vyhledavač Google.

Pokud bych já schvaloval akreditace, asi bych jen zadal do vyhledávacího řádku “venceremos”:

 

Žádný nezávislý časopis bych nenašel, ale zkusil bych to ze slušnosti ještě na slovní spojení Časopis Venceremos. Třeba chlapci teprve začínají…

Na spojení “Časopis Venceremos” se nám konečně již objeví tento odkaz: : http://venceremos-orego.blogspot.cz/

Jedná se bohužel jen o stránky na blogovacím systému zdarma od Google. Zde bychom asi seriozní médium nehledali.

Nicméně se tu dozvíme, že:

“Čtvrtletník přátel Kuby VENCEREMOS podává ucelené a objektivní informace o životě občanských společnosti v jednotlivých zemích Latinské Ameriky a Karibské oblasti, především pak o Kubánské republice. Vychází od roku 2003. Je tištěn na kvalitním papíře a v barevné úpravě.”

Je to možné, připadá mi to věrohodné. Možná zde žijí tisíce občanů, kteří se zajímají o objektivní informace na kvalitním papíře a v barevné úpravě.

Avšak ačkoliv netuším, kolik může stát vydávání čtvrtletníku přátel Kuby Venceremos (zvláště na kvalitním papíře), určitě vím, že doména s takovým názvem (k dnešnímu dni považte stále volná!) stojí na jeden rok 151,- Kč s DPH.

Otázka tedy zní: Lze považovat časopis, který si nemůže dovolit platbu domény v ceně 0,50 haléřů na den za seriozní? Měla by mu být automaticky udělována akreditace na cokoliv? Odpověď si bude muset nalézt každý pořadatel takových akcí sám.

Nakonec ještě celou bouři ve sklenici vody nechtěně paroduje komentář pod článkem v denikreferendum.cz:

Tomáš Tožička – Duchcov

Další ostuda ČvT Středa, 19.Února 2014, 23:09:0

Vyjádření paní Hronové připomíná klasické prorežimní řeči svázáků a svazaček z minulého režimu. Vane z něj chlad, vypočítaný kalkul a podlézavost korporátním mediím, která se paní Hronová a Člověk v tísni nestydí označovat za seriózní, aby tak naznačil, že každé médium, vyjadřující odlišný názor je neseriózní. A to hlavně proto, že někteří mediální magnáti se podílí na činnosti ČvT.

Jako bych četl Jakešovo projev. Myslím, že Šimon Pánek i paní Hronová by se měli omluvit novinářské obci a vyvodit personální důsledky u lidí, kteří takovým způsobem rozhodli proti svobodě slova a projevu.

Po frapantním porušování práv klientů v Ústí nad Labem je toto další alarmující ukázka toho, jak quasi nevládní organizace v honbě za ziskem a mocí je ochotna podílet na likvidaci posledních zbytků demokracie pod heslem: outcome is income.

Co říci závěrem? Snad jen hanba nevládním organizacím, jež porušují lidská práva, hlavně redaktorů tajemného časopisu Venceremos..

Epilog:

„Nechceme se paktovat se sociální demokracií za cenu ústupků z komunistického programu. Ten je stále stejný: odstranění soukromého vlastnictví a konec vykořisťování lidí,“

Ludvík Šulda pro zpravy.idnes.cz

Původní článek pulbikován na media.memy.cz

Filed in: Nezařazené

Get Updates

Share This Post

Tweet

Recent Posts

© 2015 Proti raketám. All rights reserved.
WordPress theme designed by Theme Junkie.